TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 12.5. Pankrác

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Sametový úsměve!
Autor: Natalia (Občasný) - publikováno 17.3.2003 (00:17:21)

Všude tvou tvář vidím

a snažím se o chudé bohatství

utéci svému bolavému srdci

a vzpomínkám z povzdálí

Vlaky, tisíce vlaků majících zpoždění

mezi skálou a kamenem vyzívá

hluboko v propasti o pomoc volá

co za nesmysl považuje to mě logikou upoutá

Kudy brázdíš cestu svou

kdy s mou se setká zas

a prosekne v čele vrásku

na ostrém světle

Všude tvou tvář vidím

a nemohu se jí zbavit

jen položit otázku pokouším se

Vidět nechci tě?

Poznámky k tomuto příspěvku

Venuše (Občasný) - 17.3.2003 > dost sentimentální, ale proč by ne? Docela se mi to líbí

		<reagovat

Přeslička (Občasný) - 17.3.2003 > mě to nesedi, v těch krapet těžkopadných obrazech a přehazených slovech nevidim hlubši obraz, myšlenku... pokusy o originalitu zustavaji nedotazeny ... no a dneska uz si nekolikata, kdo nema carky v basni a ja si s nima vzdycky tolik lamu hlavu, kam patri... Kudy brázdíš cestu svou kdy s mou se setká zas ... tohle me az prilis vytahalo za usi...		Body: 1

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 17.3.2003 > Že by ty vlaky tak zívaly, až mezi skálou a kamením vyzívaly?

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)